Dotaz: Mohu Vás požádat o názor na zaokrouhlování? Kam byste zaokrouhlili výměru 745,496 m2?
Ve vyhlášce §77 odst. 3 se píše, že pro výměry platí stejné zásady jako pro souřadnice (odst. 1) Tam je psáno, že "souřadnice bodů se uvádějí v metrech na dvě des. místa a zaokrouhlují se tak, že je-li hodnota na dalším neuváděném místě rovna 5 a větší, zaokrouhlí se nahoru".
V práci máme dva názorové proudy:
1) Kolegyně a kolega: 745,496 na 745,50 (6 se zaokrouhlí nahoru) a pak na 746 m2
2) Já: 745,496 logicky na 745 m2
Nejasnost vyhlášky vidím v tom, že nikde není psáno, v jakém řádu se uvádějí výměry. Odkaz na "souřadnice bodů se uvádějí v metrech na dvě des. místa" je zavádějící - výměra přece není v metrech, ale v metrech čtverečních. A navíc v "celých" metrech čtverečních (ale to nemohu nikde najít).
Odpověď: Podle mého názoru jsou oba postupy správné, protože oba dva dávají výsledek dle definice přesnosti výměry v KN (viz dále - jedna věc je přenost určení hodnoty a druhá je přesnost jejího ZOBRAZENÍ).
Můžeme se tedy pouze bavit o tom, zda oba dva postupy splňují FORMÁLNÍ požadavky předpisů KN. Podle mne splňují, protože dvojímu zaokrouhlení se z principu zobrazení reálných v počítačích stejně nelze vyhnout.
Reálná čísla jsou totiž v počítači vždy zobrazená rovnou zaokrouhlená. Jde jen o to, kam si vložíte tu požadovanou mez přesnosti. Zde je podle mne logika jasná: Přesnost ZOBRAZENÍ výměr KN je stanovená na celé metry čtvereční. Pokud chci udržet přesnost, měl bych pracovat s čísly o řád přesnějšími, tedy program by měl maximálně vypsat 745,5 a do KN by se mělo vložit 746. Zde se spojuje logika vyrovnávacího počtu s požadavky na jednotný postup v rámci předpisů. Bohužel z dotazů našich uživatelů je mi jasné, že jednotnost an KÚ je právě ten největší problém :-(
Pokud bych k tomu přistoupil naprosto "puristicky", tak by program měl všude vypisovat rovnou celé metry čtvereční, protože to je požadovaná přesnost zobrazení, stejně jako pro souřadnice jsou to cm a nikdo si nenechává někam vypisovat mm. Tento postup přesně dodržuje i Váš požadavek na jedno zaokrouhlení (tedy postup 2). To však již dávnou narušil nějaký požadavek KN, kdy se pro DKM požadoval "výpočet výměr" (myšlena tabulka výpočtů dílů apod.) právě na 0,1 m2. Tím se spustily všechny nejasnosti. Nevím, zda to už v předpisech nevyřešili nějak elegantněji.
Tedy podle mne je nejlogičtější postup ten dle obecných požadavků na udržení přesnosti při měření reálných hodnot. Je zbytečné diskutovat o rozdílu 0,004 m2, když přesnost zobrazení je stanovená na celé m2. Není totiž problém aby se o tuto hodnotu lišil výpočet provedený v jiném počítačovém systému, který má jiným způsobem uložená reálná čísla (třeba Basic v Microstationu vůči Delphi použitému pro GEUS). Z hlediska požadavků na reálnou přesnost KN jsou totiž obě dvě hodnoty správné: Vámi uvedená 745,496 a třeba 745,501 z jiného programovacích jazyka.
Úplně stejný problém je se souřadnicemi, proto KN stanovil, že se uvádějí na cm. Jenže po převodu do binárního tvaru v počítači se stejně neuloží na cm, ale jen přibližně a záleží právě na způsobu uložení: například Microstation do V7 ukládá souřadnice do 4 bytů, GEUS do 6 bytů a dnes není problém použít i v Dephi typ "extended" s 10 byty... (a to nemluvím o jazyku C++ apod.). Tedy opět je podle mne jediná správná logika: postupovat podle požadované přesnosti zobrazení. Pokud stanovím přesnost zobrazení na celé jednotky, je nevyhnutelné, že se výsledky mohou lišit o tuto jednotku a bude to vždy jen a jen chyba ze zaokrouhlení, ale ne chyba v přesnosti určení hodnoty.
Navíc jde o problém z pohledu KN naprosto FORMÁLNÍ, který vznikl pouze zavedením novějších pomůcek do KN (totální stanice a počítače) a ne změnou požadavků na vyšší přesnost výměr. Předpisy myslím stanovují, že výměra se UVÁDÍ / ZOBRAZUJE na celé metry čtvereční a ne že určení výměry má být provedeno s přesností na m2. Tedy stejně jako se souřadnice uvádí na cm, ale jejich stanovená přesnost (v poloze) je více než 10x nižší...
Pokud si matně vzpomínám, tak ve vyhlášce je tento problém někde dotčen a uvádí se, že rozdíl do 2 m2 se považuje za chybu ze zaokrouhlení, ale už si nepamatuji při jaké příležitosti. Podle mne je to však zbytečné hledat, protože se jedná o nadbytečnou informaci: Přesnost výměry vyplývá z přesnosti souřadnic, pokud se souřadnice v KN mohou lišit až o 0,28 (a možná mnohem více, viz diskuze v konferenci KN někdy v loňském roce), tak si můžete spočítat, o kolik se bude lišit výměra, když se posunou dva body náhodou stejným směrem na hranici o délce 100m. To nemluvím o tom, že výměra je údaj KN pouze informativní a ne závazný (nebo jak je to tam napsáno) - principy o zaokrouhlování "na sudou/lichou" byly stanoveny, aby se chyba ze zaokrouhlení dál nepřenášela - aby se eliminovala - to je u hodnoty výměry logicky zbytečné, jedná se o hodnotu na konci všech výpočtů (pokud pominu např. následné dělení pozemků a tedy i výměry).
Tedy stále docházím k závěru, že postup 1) i 2) dávají správný výsledek a je jedno, který se použije.