Uživatelsky definovatelný |
  
|
Uživatelsky definovatelný |
|
Aby mohl být seznam souřadnic v tomto formátu exportován, musí být zadán Definiční soubor. Jedná se o textový soubor, který popisuje, jak má formát exportu vypadat. Definiční soubor musí správnou strukturu, kterou by snad bylo s trochou nadsázky možno nazvat "popisovým jazykem". Tato struktura je popsána níže. Neumožňuje sice vytvořit výstup v úplně libovolném formátu, ale pro velkou většinu potřeb jsou její možnosti postačující.
Definiční soubor je vlastně prostý textový soubor s uvedením popisu výstupu. K jeho editaci lze použít externí editor, zadaný v nastavení program GEUS. Editace se pak spouští tlačítkem Editovat pod polem pro zadání definičního souboru.
Popis má následující strukturu:
1. Všechny znaky v souboru až do prvního znaku { jsou považovány za poznámku a program je ignoruje. Sem lze tedy zapsat například popis toho, o jaký formát se jedná.
2. Za znaky jsou v celém popisu považovány i řídící znaky (ASCII kód 0 .. 31), tedy i značky konce řádků (CR,LF).
3. Všechny znaky uvedené po prvním výskytu znaku { až do druhého výskytu znaku { jsou při výpisu textového souboru uvedeny na začátku souboru, tedy vlastně jde o hlavičku vypisovaného souboru. Počet znaků je neomezen a platí pravidlo č.2. Tedy pokud chceme na počátku textového souboru s výpisem souřadnic uvést dva řádky :
FIRMA YXZ
GEUS YXZ CM bez redukcí
musí popis vypadat takto:
Můj nový formát výpisu
{FIRMA YXZ
GEUS YXZ CM bez redukcí
{
4. Za druhou počáteční složenou závorkou následuje popis výpisu údajů o jednom bodu. K popisu se používá následujících názvů jednotlivých údajů: CB=číslo bodu, YS = Y souřadnice, X = X souřadnice, Z = Z souřadnice, TP=třída přesnosti, CH=charakteristika, PO=popis bodu.
5. Popis výpisu jednoho údaje se zapisuje mezi lomené závorky <>. Tedy výpis čísla bodu se popíše <CB:4>. Což znamená, že číslo bodu se vypíše se čtyřmi ciframi zprava. Vše co je uvedeno mezi závorkami {}, označujícími začátek a konec popisu o jednom bodu, a není uzavřeno v závorkách <>, je přepsáno přímo do souboru, včetně mezer, oddělovačů řádek apod. Tedy včetně řídicích znaků. Pro číselné hodnoty Y,X a Z lze použít i vzorce:
Popis údajů Y,X,Z
Použité názvy: YS, XS, ZS.
Formát zápisu:
1) <XS:PM:DM>, kde XS je název jedné ze tří souřadnic, PM je celkový počet míst a DM počet desetinných z celkového počtu PM
2) <@[vzorec]:PM:DM>, kde PM a DM je stejné jako za 1), znak @ označuje přítomnost vzorce, celý vzorec musí být uzavřen v závorkách []. Vzorec může obsahovat názvy souřadnic YS, XS, ZS a libovolný matematický výraz, včetně kulatých závorek () a matematických funkcí: SIN, COS, LOG, LN, ABS, SQRT, PI, FAC. Argumenty funkcí se zapisují do závorek: SIN(50), FAC(21) apod.
6.Goniometrické funkce předpokládají argumenty v grádech.
7. Popis údajů CB,TP,CH,PO
Formát zápisu: <NAZEV:PM>, kde PM je počet míst, pokud je vypisovaný údaj kratší, doplní se zleva mezerami na zadaný počet míst. Pokud je kratší, je vzato prvních PM znaků zleva, pouze u čísla bodu je v tomto případě vzato PM znaků zprava.
Popis věty jednoho bodu je ukončen znakem }, za tímto znakem následuje libovolný počet znaků, které se vypíšou na konec souboru. Celý popis je ukončen druhým znakem }. Vše co je zapsáno za druhým znakem } program ignoruje.
Poznámka: Pokud je počet celkových míst (honota PM) rovna hodnotě 999, jsou oříznuty všechny formátovací mezery na začátku i konci údaje, při nestejné délce údajů na řádcích (obecně data všech bodů nemají stejnou délku) tedy nebude výpis zarovnán do sloupců. To například vyžaduje obecný formát Windows pro data - CSV (oddělovačem údajů bývá středník).
Příklad:
Můj nový formát výpisu vytvořený 12.6.1995.
(YS+XS)/2 je průměr souřadnic Y a X,
ZS*1000 je zobrazení Z souřadnice na mm (počet des.míst 0)
------------ až sem je to jen poznámka ---------
{ Začátek souboru....
{ <CB:4> <YS:12:3> <@[(YS+XS)/2]:12:2> <@[ZS*1000]:13:0>
} Konec souboru
}
Konec popisu.