Základní postupy > Práce s rastrovými daty > Potřebná konfigurace počítače pro práci s rastry

Jak vyplývá z předchozích kapitol o rastrových datech, jsou rastrová data jedny z nejnáročnějších na výkonnost počítače. Nejvíce to platí u grafiky pro přípravu tisku (myslíme tím tisk novin, časopisů, tedy oblast nazývanou DTP), tam se prakticky vždy pracuje plně barevnými předlohami.

V oblasti zpracování map, zvláště velkých měřítek, jsou potřeby na výkon počítače trochu nižší. Většinou se nepracuje plně barevnými mapami, ale mapami černobílými, tedy o barevné hloubce 1 bit (viz výše). Také rozlišení bývá nižší než u profesionálního DTP.

Přesnou konfiguraci počítače však nelze stanovit. Můžeme uvést pouze naše základní zkušenosti:

•S trochou nadsázky není v případě rastrů žádný počítač dost výkonný.

•Mnohem více než výkon vlastního procesoru, ovlivňuje rychlost práce s rastry dostatek operační paměti. Může se stát, že velký rastr otočí rychleji počítač s procesorem 266 MHz a 512MB RAM, než počítač s procesorem 2,6 GHz (10x rychlejší) a 64 MB RAM. Nedostatek operační paměti RAM totiž operační systém Windows začne nahrazovat pomocí virtuální paměti na pevném disku, který je řádově pomalejší než skutečná paměť RAM.

•Pro rozumnou práci s rastry je tedy praktické minimum dvojnásobek toho, co je požadováno jako minimum pro konkrétní typ Windows. Pro Windows XP je to tedy 256MB RAM. Optimum je 512MB.

•Program GEUS navíc zatím neobsahuje žádnou speciální optimalizaci na práci s extrémně velkými rastry. Například: se 4 mapovými listy 1:1000 plně barevnými (hloubka barev 24 bitů), bude mít počítač s 256MB RAM docela problémy. 1GB RAM nemusí tedy být u takových zakázek na škodu, ale v běžné praxi zakázek se příliš často nevyskytnou. Program GEUS není GIS (geografický informační systém) program, ale program pro zpracování jednotlivých, i když rozsáhlých zakázek.

•Z hlediska výkonu procesoru by měl být dostačující počítač, který není starší než nějakých 5 let (rok 2000 a novější).