Seznam > Logika práce s místními souřadnicemi v seznamu souřadnic

V seznamu souřadnic nemohou být uloženy dva body se stejným identifikátorem, který je zde nazýván číslem bodu. Pro některé účely je však vhodné mít možnost uložit k jednomu identifikátoru dvoje kompletní souřadnice (YX nebo YXZ). Ve většině případů jedny souřadnice v nějaké geodetické soustavě (třeba S-JTSK) a druhé v místní (od verze 15.5 viz také Logika dvojích souřadnic dle Katastrální vyhlášky ve znění č.164/2009). Obecně však ve dvou různých soustavách, mezi kterými se provádí převod, většinou transformace z jedné soustavy do druhé.

Jak bylo výše uvedeno, nemohou být v seznamu uloženy dva body s naprosto stejným číslem bodu. Program GEUS to řeší tak, že trojice souřadnic v druhé soustavě je uložena s příznakem, že se jedná o druhou, většinou místní, soustavu. Tímto příznakem je znaménko mínus před číslem bodu.

Z hlediska logiky práce s náčrtem čísla bodu, je toto znaménko jeho součástí. Tedy v programu lze zadat mínus i před globálně nastavený náčrt. Naopak, i při globálně nastaveném náčrtu bez znaménka mínus, lze zadat pouze vlastní číslo bodu se znaménkem mínus:

Nastavený náčrt: 120035

Zadané číslo bodu: -1

Výsledné číslo bodu: -1200350001

To, že tímto způsobem mohou být v seznamu uloženy dvoje souřadnice se stejným číslem bodu, využívá hlavně výpočetní úloha 65 - Transformace. Například při zadávání daných bodů pro výpočet transformačního klíče stačí zadat číslo bodu jednou. Program si nejdříve vyhledá v seznamu souřadnic souřadnice identifikované číslem bodu bez znaménka a poznamená si je jako souřadnice soustavy, do které se bude transformovat. Potom si automaticky před číslo bodu přidá znaménko mínus a vyhledá si druhé souřadnice soustavy "z které" se bude transformovat. Pokud nejsou souřadnice v seznamu nalezeny, žádá program jejich zadání z klávesnice. To platí pro obě soustavy, pro "z které" i "do které".

Podobně to platí i pro převáděné body (např. podrobné body). Pokud je zapnut přepínač Místní souřadnice brát ze seznamu, je po zadání čísla bodu k němu automaticky přiřazeno mínus a pod tímto číslem bodu jsou hledány souřadnice tohoto bodu ze soustavy "z které" transformuje. Takto získané souřadnice jsou přepočítány určeným transformačním klíčem a do seznamu souřadnic jsou uloženy již s číslem bodu bez znaménka mínus, tedy s číslem bodu, které bylo zadáno z klávesnice.

Popis této logiky sice takto vypadá dost složitě, ale v praxi je to pak vlastně úplně jednoduché. V úloze transformace se zadávají jen čísla bodu bez znaménka mínus. Toto znaménko si program při hledání souřadnic druhé soustavy doplňuje sám automaticky.

Jde tedy jen o to, jak body se znaménkem mínus před číslem bodu (příznakem druhé soustavy) dostat do seznamu souřadnic. To lze provést třemi základními způsoby:

1. Jejich přímým vložením z klávesnice, kdy se číslo bodu zadává s mínus na začátku, viz výše.

2. Vzniknou libovolným výpočtem, kdy se číslo bodu také zadává s mínus na začátku, viz výše.

3. Přiřazením znaménka mínus bodům, které ho původně v seznamu neměly, viz kapitola Přečíslování do místní a zpět.

Viz také Logika dvojích souřadnic dle Katastrální vyhlášky ve znění č.164/2009.

Příklad:

Situace: V terénu se vše změří v místní soustavě. Celý následný výpočet proběhne s čísly bodů bez příznaku znaménkem mínus. Dodatečně se od některých bodů podaří získat souřadnice v S-JTSK a všechny body v seznamu souřadnic je nyní nutné přetransformovat do S-JTSK.

Postup: Všem bodům v seznamu se pomocí funkce Přečíslování do místní a zpět přiřadí před číslo bodu znaménko mínus. Z klávesnice (nebo třeba importem z textového souboru apod.) se do seznamu zadají souřadnice bodů v S-JTSK, s tím, že čísla bodů jsou bez znamének mínus. Vlastní transformace se provede úlohou 65 - Transformace.