Základní postupy a orientace v programu > Obecně o ovládání programu

Základní pojmy ovládacích prvků prostředí Windows jsou popsány v kapitole Slovník pojmů, kde jsou definovány pojmy, které se v dalším textu velice často opakují, jako jsou pojmy formulář, okno, dialog....

Centrálním místem pro ovládání programu je Hlavní formulář GEUS. Z něj se otevírají všechna další okna a formuláře všech funkcí programu. Jednotlivé formuláře a dialogy jsou na sobě nezávislé a lze jimi pohybovat v rámci celé pracovní plochy Windows. Pozice všech důležitých formulářů se ukládá do inicializačního souboru, který je platný pro každého uživatele v rámci celého počítače, viz Konfigurační soubory.

Většina formulářů a dialogů se zobrazuje jako vyhrazené, to znamená, že nelze pokračovat v jiné části programu, dokud se takový formulář nebo dialog nezavře. Vychází to v zásadě i z původní DOS logiky. Hlavní výjimkou je grafická část programu, do které se lze přepnout z většiny hlavních dialogů a formulářů. Přesto jsou však v programu dialogy, z kterých se do grafické části přepnout nelze, ty je nutné nejdříve zavřít, než je možné pracovat dále v grafické části. Naopak, některé dialogy vyvolané z grafické části je nutné nejdříve zavřít a teprve potom je možné pokračovat ve výpočetní části programu. V zásadě se jedná standardní chování programu pro Windows. Je možné, že se nám časem podaří rozšířit počet částí programu, které jsou k dispozici najednou, bez nutnosti zavírání ostatních formulářů. Příkladem může být úloha Transformace - nová, která již kompletně využívá při zadávání dat všech možností prostředí Windows. Postupně by mělo takto přepracovaných úloh přibývat.

Spouštění funkcí

I při spouštění vlastních funkcí se program chová jako standardní aplikace pro Windows. Některé funkce lze spouštět až třemi základními způsoby:

1. Nejpřehlednější je asi spouštění z nabídky (menu), kde je většinou uveden plný název funkce. Zároveň je u funkce uvedena její ikona, pokud ji program obsahuje. V menu jsou většinou uvedeny kompletně všechny funkce.

2. Méně přehledným, ale rychlejší způsobem, je spouštění pomocí nástrojových tlačítek. Tlačítka jsou umístěna na nástrojových lištách a označena jsou pouze ikonou funkce. Plný název funkce lze získat pouze pomocí bublinové nápovědy, viz "Bublinová" nápověda. Z nástrojových tlačítek jsou však většinou dostupné pouze ty častěji používané funkce.

3. Nejrychlejším způsobem je spouštění pomocí klávesové zkratky. Klávesová zkratka se vypisuje v nabídce a v bublinové nápovědě. Klávesovou zkratku však nemusí mít přiřazenu všechny funkce, ale jen ty častěji používané. Viz .Hotkeys - horké klávesy.

Samozřejmě, že lze používat i ostatní standardní způsoby ovládání systému Windows, jako je skok do nabídky pomocí stisknuté klávesy [Alt] a podtrženého písmene v názvu nabídky apod.

Ovládání vlastních formulářů a dialogů

V prostředí Windows je standardní vlastností ovládacích prvků na jednom formuláři to, že se uživatel mezi nimi přepíná klávesou [Tab]. Klávesa [Enter] pak většinou zavírá celý formulář. To bývá velkým problémem při přechodu z DOS programů, kde se většinou každý údaj ukončoval stisknutím klávesy [Enter].

"Windows" způsob vkládání údajů se nám pro hromadné vkládání dat zdál značně neergonomický, protože při geodetických výpočtech se vkládá velké množství údajů na numerické klávesnici jednou rukou a klávesa [Tab] je úplně na druhé straně klávesnice.

Proto jsme se pokusili uživatelům tento přechod usnadnit. V místech, kde to bylo logické, jsme pro odesílání údajů umožnili používat nadále klávesu [Enter], šlo hlavně o vlastní výpočetní úlohy, viz Výpočetní úlohy obecně. Podobně se však chová i většina dialogů.

Pokud by se Vám někde logika ovládání zdála nevhodná, dejte nám vědět. Program má velmi mnoho dialogů a formulářů a je možné, že se nám zatím nepodařilo vše dokonale optimalizovat tak, aby to vyhovovalo většině uživatelů.