Protokol > Editace výpočetního protokolu

Jak je uvedeno v Nastavení výpočetního protokolu), lze výpočetní protokol uchovávat třemi základními způsoby: 1. přímo ve vytištěné formě výstupem rovnou na tiskárnu, 2. ukládáním do textového souboru, 3. předáváním do externího editoru (děje se přes OLE rozhraní).

V prvním případě lze protokol v již vytištěné formě editovat již jen pouze nůžkami a lepidlem :-))). Protokol předaný do externího editoru se edituje tímto editorem. V takovém případě je tedy funkce programu GEUS pro editaci protokolu nepřístupná.

Pouze v případě ukládání protokolu do textového souboru, nastupuje funkce programu GEUS. K editaci protokolu uloženého v textovém souboru se použije uživatelem nastavený externí textový editor. V programu je přednastaven editor NOTEPAD.EXE, který je standardní součástí všech verzí Windows. Uživatel ho však může změnit v Základním nastavení GEUS.

Program GEUS po spuštění externího editoru čeká na jeho ukončení. Při pokusu o aktivaci GEUSu před ukončením editoru, neobnoví program ani svá otevřená okna. Důvod je následující: Operační systém Windows sice umožňuje spustit více programů najednou, v tom problém není, ale jde o vlastní textový soubor protokolu. Téměř každý textový editor totiž načte vždy celý soubor do operační paměti počítače, tam s ním provádí všechny manipulace, teprve na příkaz uživatele ho uloží na disk. Pokud by tedy program GEUS nepočkal na ukončení textového editoru a dál pokračoval, textový editor by mu přepsal vše, co by do protokolu zapsal. Různými manipulacemi ve Windows lze sice program GEUS oživit bez ukončení editoru, ale příliš to nezkoušejte, došlo by k výše uvedenému problému.

To je rozdíl od volby 3. v prvním odstavci této kapitoly, tam veškerou odpovědnost za protokol přebírá rovnou editor, tam nevzniká mezi programem GEUS a editorem žádný soubor, ten vytvářen až přímo samotným editorem. Zde je také skryta nevýhoda, ale zároveň i výhoda tohot způsobu vytváření protokolu: Pokud "spadne" editor a protokol v něm nebyl předtím uložen, je celý protokol nenávratně ztracen, protože editor ho držel pouze v paměti. Lze však využít funkcí editoru, který většinou umožňuje automaticky ukládat editovaný soubor v předem zadaném časovém intervalu. Naopak, pokud spadne program GEUS, protokol zůstane v editoru zachován. Pokud spadne program GEUS při ukládání protokolu do textového souboru (volba ad 2.), nemusí být protokol v souboru opět zachován, protože Windows ukládají soubory přes tzv. vyrovnávací paměť disku (disková "cache"), což je vlastně také operační pamět počítače. Z hlediska bezpečnosti jsou tedy volby ad 2. a 3. téměř rovnocenné (pokud použitý textový editor není extrémně "nestabilní").