Vkládání čísla bodu |
  
|
Vkládání čísla bodu |
|
Číslo bodu má mezi vkládanými údaji poněkud odlišnou logiku zadávání. Číslo bodu je v programech GEUS a GEUS povinně šesti, deseti nebo dvanáctimístné, záleží na zvoleném typu čísla bodu ve struktuře seznamu souřadnic.
6-ti místné alfanumerické číslo bodu:
U tohoto typu čísla bodu je možné zadávat číslice a písmena v libovolném pořadí až do maximálního počtu 6 cifer. Pokud je zadáno méně než 6 cifer, program číslo bodu doplní zleva mezerami do plného počtu 6 znaků. Číslo náčrtu se nepoužívá a nelze ho tedy ani zadat.
Protože je v tomto případě možné k označení bodů používat i písmena, bylo by správnější označovat tento údaj jako identifikátor bodu. Kvůli přehlednosti se však v celém programu a jeho návodu používá i v tomto případě termín "číslo bodu".
10-ti a 12-ti místné numerické číslo bodu:
Číslo bodu je v seznamu vždy uloženo na plný počet míst a musí tak být i zadáno, takže pro tento typ čísla bodu jsou významné i zadané nuly na začátku čísla. Program však práci s číslem bodu do značné míry automatizuje.
Logika zadávání 10-ti i 12-ti místného čísla bodu je v zásadě shodná, liší se pouze délkou čísla katastrálního území, dle terminologie GEUSu tedy obecně délkou čísla náčrtu. V dalším textu je tedy vše popsáno na příkladech s 10-ti místným číslem bodu.
Prvních 6 cifer (resp. 8, podle typu čísla bodu) čísla bodu je v programu považováno za tzv. číslo náčrtu. Číslo náčrtu lze nastavit na více místech programu. Na nejdůležitějších formulářích (hlavním, editaci seznamu souřadnic, editaci bodu, výpočetních úlohách) je jeho nastavení přístupné přímo např. stisknutím klávesy [F8]. Toto přednastavené číslo náčrtu je pak do čísla bodu doplňováno automaticky a tak lze z klávesnice v průběhu výpočtu zadávat pouze vlastní čísla bodů.
Dělení bodů do jednotlivých náčrtů umožňuje začít číslovat body od jedné i několikrát v průběhu zakázky. Tato logika je dobře známa z prací pro KN. Je základem nejen programu GEUS, ale i číselného zpracování geometrických plánů.
1. Zadání úplného čísla bodu: všech 10 cifer
Př.: 1203430021
2. Zadání zkráceného čísla bodu:
Pokud je zadáno méně než plný počet cifer odpovídající typu čísla bodu (10 nebo 12), jsou zbývající cifry doplněny zleva na plných 10 cifer, dle předem nastaveného čísla náčrtu (viz kapitola Nastavení):
Př.: zadáno: doplněno:
1203430000 - nastavení čísla náčrtu zadáním celého čísla s vlastním číslem bodu 0
22 1203430022
20023 1203420023
3. Změna čísla náčrtu:
Jedním ze způsobů změny čísla náčrtu je následující možnost. Provádí se zadáním všech 10-ti cifer, kde číslo bodu je nula.
Př.: 1203420000
Změnu náčrtu lze provést také pomocí klávesy [F8], která přepne na vstup samotného čísla náčrtu v nástrojové liště.
Ukončení zadávané sekvence bodů
a k nim náležejících hodnot ( připojovací body, podrobné body apod.) se provede při vkládání čísla bodu stisknutím klávesy [Enter] není-li nabízeno číslo bodu, tedy vložením hodnoty "0" je-li nabízeno číslo bodu.
Vkládání čísel bodů z grafické části programu
V některých případech je pohodlnější a rychlejší vyhledat bod podle jeho polohy přím v grafické části programu. Protože okno výpočtů a grafické části mohou být otevřeny najednou, není to problém. Ve chvíli, kdy je v okně výpočetní části požadován vstup čísla bodu, stačí v grafické části najet myší a požadovaný bod a poklepáním myší na něj (dvojité kliknutí) se jeho číslo vloží do vstupu v okně výpočetní části. Vstup čísla bodu zůstává stále aktivní, takže ho jen stačí potvrdit klávesou [Enter].
V případě poklepání na místo, kde není v blízkém okolí nalezen žádný bod, vrátí program jako číslo bodu samá X (např. XXXXXXXXX). Program pak do výpočtu nepřebrá souřadnice ze seznamu souřadnic, ale přímo z grafické části programu, která předá souřadnice místa, kam bylo poklepáno.
Pokud má počítač jednu obrazovku, mohou se obě okna překrývat. Pokud nejdou v takové chvíli přepnout myší, lze je rychle přepnout pomocí kombinace kláves [Ctrl]+[Tab]. V případě dvoumonitorového systému je vše pohodlnější, protože každé okno může být na samostatném monitoru.
Rychlé vyhledání bodu nebo jeho souřadnic
Hned vedle vstupu pro číslo bodu je na formuláři výpočetních úloh zobrazeno tlačítko s otazníkem. Toto tlačítko slouží k rychlému hledání bodu přímo v seznamu sořadnic. Po jeho stisknutí je zobrazen formulář se zobrazeným seznamem souřadnic. Po nastavení na hledaný bod stačí stisknout [Enter] nebo poklepat myší na vybraný bod a jeho číslo je vloženo do vstupu pro číslo bodu.
Pokud je nějaké číslo ve vstupu zadáno již před stisknutím tohoto tlačítka, je kurzor ve formuláři pro rychlé hledání bodu nastaven na tento bod. Pokud tento bod v seznamu neexistuje je kurzor nastaven na nejbližší vyšší číslo bodu.
Místo tohoto tlačítka lze použít kombinaci kláves [Alt]+[Enter].
Paměti na čísla náčrtů
Při vstupu čísla bodu lze používat paměti pro uložení čísla náčrtu. Paměti se označují písmeny A až Z. Zápis: Písmeno=XXXXXX znamená uložení čísla náčrtu XXXXXX (6-ti místné číslo, resp. platí i pro 8 místné číslo při 12-ti místném čísle bodu) do paměti označené daným písmenem. Zápis: PísmenoXXXX naopak znamená zadání čísla bodu XXXX z náčrtu uloženého v paměti označené zadaným písmenem.
Např. zápis A=100003, je uložení náčrtu do paměti A. Zápis A501 znamená bod 501 z náčrtu uloženého v paměti A.
Přehled o naplnění pamětí se získá z informačního okna, které se vyvolá stisknutím kláves [Ctrl]+[M]. Paměti jsou při ukončení programu uloženy na disk do konfiguračního souboru. Po novém spuštění programu ze stejného adresáře jsou tedy znovu k dispozici.
Paměti lze samozřejmě používat i pro 8 místná čísla náčrtů při 12-ti místném čísle bodu.