Navigation:  Základní postupy > Práce s rastrovými daty > Rastrová data obecně

Rastrovými daty jsou nazývána data, která jsou vlastně obrazem v digitální podobě. Na rozdíl od vektorových dat však popisují obraz odlišným způsobem.

Vektorová data popisují například čáru tak, že se jedná o spojnici z bodu o souřadnicích Y1,X1 do bodu o souřadnicích Y2,X2. Podobně jsou definovány i ostatní grafické objekty, například kružnice svým středem a poloměrem atd. Velikost souborů s vektorovými daty je tak dána hlavně počtem grafických objektů bez ohledu na to, jak velikou plochu popisují. Popis např. pěti čar zabere vždy stejně místo v souboru vektorových dat, bez ohledu na to, jak je čára dlouhá.

Rastrová data naproti tomu nepopisují jednotlivé grafické objekty, ale jenom „kousek" zobrazované plochy z hlediska její barvy (například v obrázku je bod buď černý nebo bílý). Jedná se tedy jen „soupis" všech bodů, které pak dají celý obraz. Čára v rastrových datech se pak vlastně skládá z jednotlivých bodů, viz obrázek:

Velikost souborů rastrových dat pak záleží hlavně na velikosti popisované plochy a dokonalosti, s jakou chceme bod popsat. O co jde:

Například ve výše uvedeném obrázku je každý bod buď černý nebo bílý. K jeho popsání stačí tedy jeden bit (stav 0 nebo 1).

Pokud by však každý bod mohl mít jednu z 256 barev, je nutné pro jeho popsání už použít jeden „byte" (= 8 bitů). Soubor tedy bude minimálně 8x větší než v případě černobílého obrázku.

Tzv. „true color" zobrazení (které používá většina barevných fotografií) vyžaduje na popis jednoho bodu už 24 bitů, tedy 3 byty (bajty).

V této souvislosti je důležitý ještě jeden termín: rozlišení rastrových dat.

Rozlišení

Rozlišení by se mělo nejčastěji udávat v tzv. čarách na milimetr. To znamená, že například při rozlišení 10 čar/mm, je jeden čtvereční milimetr popsán 10x10 body = 100 bodů celkem. Často se vyskytuje anglická zkratka této veličiny „lpm" (Lines Per Milimeter).

Většina počítačové techniky však má počátky v Americe  (přesněji USA) a tak se v drtivé většině případů setkáte s rozlišením udávaným v „dpi" nebo „ppi" nebo „lpi", což jsou zkratky z „Dots Per Inch" respektive „Points Per Inch" a „Lines Per Inch". Jde tedy o počet bodů/čar na palec. Palec je přitom přibližně 25,4 mm.

Samozřejmě, že čím vyšší rozlišení při stejné ploše, tím větší soubor s daty.

Rozlišení a přesnost výsledků

Rozlišení má v případě digitalizace mapových podkladů vliv na přesnost výsledků. Pokud bychom zvolili za základ požadavek, že na 1 desetinu milimetru by měly být dva body rastru, mělo by být rozlišení alespoň 20 čar na milimetr neboli 508 dpi. Běžně se však setkáte s rastrovými daty mapových podkladů v rozlišení 400 dpi. Důvodem je hlavně to, že s rozlišení roste kvadraticky velikost souborů, což v případě rozsáhlých dat, například v KN, hraje velkou roli.

Většina dnešních stolních skenerů má minimální skutečné (ne interpolované) rozlišení 600 dpi, tedy pro účely digitalizace map naprosto postačující.

Jinou otázkou v případě stolních skenerů je to, zda mají identické rozlišení v obou souřadnicových osách a zda je pohyb snímacího zařízení rovnoměrný apod. Tyto skenery jsou totiž vyladěny hlavně na kvalitní vhled snímaných barevných předloh, než přesný rozměr výsledného digitalizovaného obrazu.

Jediná možnost jak to zjistit, je použít ve vašem skeneru nějaký kalibrovaný obraz, třeba na nesrážlivé folii.

Pravděpodobně však bude téměř vždy nutné použít afinní transformaci (viz dále), která si s různými zkresleními „poradí" lépe něž helmertova.

Přesnost a rozlišení na obrazovce

Jedna věc je rozlišení vlastního rastrového souboru a druhá je rozlišení, se kterým je zobrazen na obrazovce.

Rastrový obraz lze totiž na obrazovce zvětšovat a zmenšovat. Například při zmenšení na polovinu (v délce, ne ploše), jsou vlastně 4 body originálního souboru nahrazeny 1 bodem na obrazovce. Nejmenší vzdálenost, kterou lze na obrazovce posunout kurzor myši, je přitom 1 bod (občas se používá  termín pixel) na obrazovce. Při rozlišení originálního souboru 400 dpi se myš tedy v takovém případě posouvá v kroku 0,125 mm originálu mapy.

Pokud tedy zobrazený rastrový soubor slouží jako podklad pro vytváření vektorové kresby (vektorizace rastru), pozor na jeho zvětšení/zmenšení na obrazovce. Program GEUS nijak dostatečné zvětšení rastru pro digitalizaci nekontroluje. Viz také Vektorizace rastrů v GEUSu a Lupa.