Kódovací soubor kresby |
  
|
Kódovací soubor kresby |
|
Tento soubor nebude většinou tvořen "ručně", ale vznikne buď jako export (výpis) ze seznamu souřadnic nebo jako vedlejší produkt zpracování polární metody dávkou (viz Vytvářet soubor pro kódovanou kresbu (*.kkr)). Jedná se v zásadě o "předpis" kresby na základě kódů bodů zadaných v záznamníku přímo měření v poli. Jeho struktura je následující:
Číslo bodu
Prvním údajem je číslo bodu většinou ve tvaru plného čísla (tedy plný počet cifer). Pokud je zadán menší počet cifer, je číslo bodu doplněno na plný počet na základě aktuálně nastaveného náčrtu stejně, jako u jakéhokoliv jiného zadávání čísla bodu. Změna aktuálního náčrtu v rámci tohoto souboru není možná. Souřadnice bodu nesmí být součástí tohoto souboru, berou se vždy ze seznamu souřadnic. Pokud je tedy nějaký bod měřen v rámci polární metody vícekrát, je kresba vytvořena až na základě vypočtených a do seznamu uložených souřadnic.
Kód kresby
Za číslem bodu musí následovat minimálně jedna mezera a teprve po ní následuje seznam kódů. Seznam kódů je jinak obecně uložen v údaji bodu označeném jako Popis bodu. Jak bylo zmíněno v předchozí kapitole, uložení kódu kresby v popisu bodu může mít různou logiku. Jde logiku jak jsou jednotlivé kódy načítány právě z popisu bodu. V zásadě jsou dva rozdílné přístupy:
1. kód s pevnou délkou
Délku kódu lze nastavit délku na 1 až 4 znaky. Při tomto způsobu zadávání neodděluje jednotlivé kódy žádný znak a následují bezprostředně za sebou. Výjimkou v délce kódu je i v tomto případě index kódu, kdy lze mít rozkresleno více linií stejného kód, které se rozliší právě tímto indexem. Index se interpretuje pouze v případě, že je zapnutý přepínač První číslice za kódem je index kódu. Program tedy načte nastavený počet znaků a pokud je zapnutý tento přepínač, zjistí zda následující znak je číslice a pokud ano, načte i tento znak do kódu.
2. kód s proměnlivou délkou
Každý kód může mít úplně libovolnou délku (omezení je pouze v maximálních 20 znacích popisu bodu). Aby bylo možné jednotlivé kódy rozlišit, musí být kódy odděleny tzv. oddělovačem, tedy nějakým znakem speciálně vyhrazeným pro tento účel. Oddělovačů může být určeno více a jsou interpretovány jako množina znaků zadaných v údaji Seznam použitých oddělovačů (znaků). Tato logika se použije, pokud je délka kódu nastavena na 0 (nulu), viz Počet znaků kódu.
Logika vytváření kresby
Jedná se hlavně o logiku spojování linií, bodové prvky (texty a značky) jsou prostě do grafiky zařazeny v tom místě souboru, kde se vyskytnou. Co se týká linií, tak program prochází soubor od začátku ke konci bez jakéhokoliv třídění dle čísel bodů nebo kódů. Tedy linie se spojují v tom pořadí v jakém se body vyskytnou v souboru kódované kresby. Jak bylo uvedeno výše, soubor kódované kresby vznikne obvykle buď exportem ze seznamu souřadnic (pak je setříděný podle čísel bodů) nebo jako vedlejší produkt zpracování polární metody dávkou, a pak jsou body v tom pořadí, v jakém byly měřeny (a registrovány) v terénu bez ohledu na čísla bodů.
Soubor kresby je prostý textový soubor a lze ho tedy ručně upravit libovolným textovým editorem a změnou pořadí bodů v soubor ovlivnit i pořadí, jak budou linie pospojovány.
Při spojování bodů program načítá postupně jednotlivé řádky a z nich čte jednotlivé kódy. Při nalezení kódu linie, který je nalezen i v souboru definicí kódů (*.DKK), je bod zařazen do linie příslušného kódu. Ve chvíli, kdy se souboru kódované kresby vyskytne ukončovací kód této linie, je tato linie okamžitě vykreslena v grafice. Pokud program dosáhne konce souboru a v seznamu linie zůstanou neukončené linie (v souboru se nevyskytl jejich ukončovací kód), jsou vykresleny právě po dosažení konce souboru.
Souřadnice se vždy čtou ze seznamu souřadnic a tedy kresba se musí vytvářet až po vypočtení všech bodů kresby. Pokud dojde po vytvoření kresby k vyrovnání souřadnic na jiné hodnoty, lze použít funkci grafické části programu Seznam OK, která na základě čísel bodů znovu načte souřadnice ze seznamu souřadnic a podle nich polohu grafických prvků opraví. Pokud dojde ke změně čísel bodů (přečíslování), lze použít funkci Navázat na body, kdy se naopak kresba naváže na existující body dle stejné polohy.